Sdílení znamená bezstarostnost i možnost výběru  

Možná jste se taky už setkali s názorem: „Nejsem takový zoufalec, abych si nemohl dovolit vlastní auto!“ Existuje hned několik protiargumentů:  

Svoboda. Teď hned si mohu půjčit vozidlo a vrátit ho kdekoli. Žádné starosti se servisem, pojištěním, nebo třeba parkováním v případě, když chci jet do baru na skleničku a auto či motorku tam nechat.

Luxus
. Mám chuť si vyrazit na výlet kabrioletem. Zítra stěhuji nábytek dodávkou. A za týden jedeme na víkend v obytném voze. Sdílení nabízí nepřeberné možnosti.

Dobrý pocit
. Ať už proto, že sdílením vozidla zmenšujete svou uhlíkovou stopu, nebo proto, že podpoříte projekt, čímž zase umožníte ostatním, ho využívat, nebo podpoříte samotného majitele vozu, který do něj investoval peníze a stará se o něj.

Využitelnost
. Vlastní auto využíváme dle statistik pouze ze 4 %. Motorku nebo skútr ještě méně. Pokud tedy auto vyloženě nepotřebujeme na denní dojíždění, nebo nejsme motorističtí nadšenci, stačí si vozidlo půjčit jen tehdy, když ho potřebujeme.

Široký výběr
. Nejen samotných vozidel, ale i služeb, které nám nejvíce vyhovují – od zapůjčení od poskytovatele (třeba skútry BeRider), od majitelů (HoppyGo carsharing) nebo tzv. carpooling, tedy spolujízda, kdy s někým sdílím stejnou trasu či cíl.

Úspora peněz. Pokud něco sdílíte, platíte za to jen když to zrovna používáte. Navíc vám odpadají vícenáklady jako například servis, garážování, provozní kapaliny, dálniční známka a tak podobně.

Sdílení zkrátka není „pro zoufalce“. Sdílení je pro lidi, kteří si chtějí dopřát větší výběr z toho, co dnešní svět nabízí, za méně peněz – díky tomu, že „do toho“ půjdou s dalšími a dalšími lidmi. Výsledkem může být skvělý projekt pro celé město či zemi. Díky široké škále uživatelů je pak služba pro jedince levnější.  

Pojďme si to poslechnout společně

To, co jsme si výše popsali, má velmi blízko ke crowdfundingu. Slovy klasika – někdo dá dvacet, někdo stovku a výsledkem je balík peněz. Síla davu pak dá nejen vzniknout projektu, ale i odmění každého, kdo se na něm podílel. Na podobném principu vlastně funguje i stále populárnější streaming hudby skrze služby jako Spotify nebo Apple Music. V případě seriálů a filmů například Netflix nebo HBO GO. Jde vlastně o sdílení, které jedinci nabízí za poměrně nízké předplatné obrovský luxus v podobě téměř nevyčerpatelné knihovny obsahu.

Hlavní výhody? Podobné jako u sdílení automobilů nebo kol: Za zlomek ceny můžeme využívat to, na co máme právě chuť. Ušetříme místo na poličce s kazetami nebo na harddisku a netvořím potenciální odpad z obalů. Jako bonus získávám možnost přenést „svou“ hudbu kamkoli – domů, do auta, na dovolenou… A díky dalším lidem s podobným hudebním vkusem mám k dispozici playlisty, které tím pádem nemusím složitě tvořit. Je to jednoduché, že?

Oboustranně výhodný „obchod“

Moderní sdílení funguje na principu rozšiřování nabídky, respektive její dostupnosti, v závislosti na navyšování počtu zájemců či uživatelů: Čím více jich bude, tím více prostředků získává platforma, a tím více výhod pro uživatele pak může nabídnout. Díky sdílení je možné omezit i velkou část nákladů (na zaměstnance, distribuci nebo prostor – což je třeba příklad klasických autopůjčoven).  

Sdílení díky technologiím

Na začátku jsme se dotkli myšlenky, že sdílení provází lidstvo odnepaměti: Bydlení na kolejích, půjčování auta od rodičů , jízda stopem, videopůjčovny, dříve třeba veřejné lázně  – to vše je sdílení, jehož možnosti se jen proměňují v čase a v závislosti na technologiích. Již mnoho let si můžeme třeba pronajímat software a mít stále tu nejnovější verzi, namísto nákupu jedné verze, která bude stejně do pár let zastaralá.  

Digitalizace, všudypřítomné připojení k internetu a „chytré krabičky“ v našich rukou nám umožňují sdílení maximálně zefektivnit a zpřístupnit, ať jsme kdekoli. Cestou na dovolenou si „zaklikneme“ bydlení přes AirBnB nebo Couchsurfing, na pláži si podle recenzí ostatních (sdílení informací!) vybereme restauraci na večeři a objednáme spolujízdu, nebo si rovnou půjčíme auto od někoho z místních. Nemusíme hledat kancelář, zjišťovat možnosti a dohadovat se v cizím jazyce, pokud nechceme. Díky zázemí poskytovatele služby máme i jistotu, že nás nikdo nevezme „na hůl“, a že se v případě problému máme na koho obrátit. Jednoduše – pohodlí, bezstarostnost a spokojenost.

Kam až dojde sdílení?

Možná si říkáte, kam to se sdílením půjde dál. Odpověď: Tak daleko, jak budeme chtít. V bydlení funguje služba Roam.co, kde platíte paušál a můžete se ubytovat kdekoli v síti ubytování, kde je zrovna volný pokoj. V architektuře se prosazuje trend startovacího bydlení pro mladé se sdílenými kuchyněmi, prádelnami i posilovnami, jehož myšlenkou je podělit se s ostatními a získat tím i něco navíc. Na „sdílecí mánii“ reagují ale už i luxusní značky – například pokud jste v USA majitelem apartmánu v síti Hilton, můžete využívat zdarma služeb většiny jejich hotelů ve státech. I tradiční společnosti totiž zjišťují, že nejen vlastnictví, ale i možnost nepřeberného výběru je známkou luxusu.

Sdílejte tento článek: