Mikromobilitu můžeme definovat jako pohyb po městě formou osobní dopravy na krátké vzdálenosti pomocí prostředků, jako jsou sdílená kola, koloběžky a elektrické skútry ale i sdílené automobily. Ty se pomalu ale jistě stávají běžnou součástí městské dopravy i u nás. Něco, co jsme dříve považovali za zábavu pro turisty a teenagery se stává plnohodnotnou součástí našeho pohybu po městě. Proč tento trend podporovat, i když jsme třeba zarytí řidiči? V tomto článku se dozvíte hned několik „protože“…

‍

Pokud si raději chcete poslechnout podcast místo čtení, najdete ho na www.simplycleverpodcast.cz nebo na Spotify a iTunes.

‍

…města nejsou nafukovací

„Počet městské populace dramaticky narůstá a statistiky říkají, že kolem roku 2030 bude ve městech žít 60 % světové populace,“ říká David Beška, CMO společnosti ŠKODA AUTO DigiLab. Metropole narůstají a je téměř nemožné zpětně zvětšit infrastrukturu – každé vedení města pak musí zvolit postup, s jakým bude k řešení hrozící „dopravní krize“ přistupovat. Cílem mikromobility je tedy podle Bešky i zajistit lepší životní prostředí a také omezit hluk ve městech. Ale nejen to.

‍

‍

… umožňuje dopravu „na míru“

Budoucnost mikromobility už nastala – v „západních“ městech je to už pár let a i v Praze nabývá na síle. Jejímu rozmachu napomáhá nejen trend vytlačit individuální automobilovou dopravu z center měst (jako např. v Paříži nebo Oslu), ale i fakt, že sítě sdílených dopravních prostředků jsou stále propracovanější – přispívají k tomu samotné služby jako BeRider a jejich komunikace s městy, ale i multimodální aplikace, umožňující skloubit všechny možnosti dopravy podle aktuálních potřeb.

‍

…mikromobilita je pro všechny

Sdílené kolo, koloběžka, skútr nebo auto? „Může jít o schopnost ten který prostředek řídit, ale i profil nebo účel cesty nebo vzdálenost,“ shrnuje David Beška důvody volby konkrétního prostředku. Jan Charouz dodává, že rozhodujícími faktory jsou i cena, komfort a rychlost: „Osobně preferuji komfort a rychlost, proto mám blíže ke sdíleným autům, pro jiného je důležitá cena, takže raději zvolí MHD,“ upřesňuje. Kolo nebo skútr pak lidé volí i z důvodu, že se chtějí prostě projet a „vyčistit si hlavu“.

‍

…služby jako BeRider neomezují individualitu

„BeRider nejvíce využívají mladí lidé, co pracují na volné noze – často grafici, vývojáři nebo třeba právníci. Obecně ti, kteří mají svou pracovní dobu volnější a chtějí si i dopravu řešit podle sebe a svých potřeb,“ říká Jan Charouz. Spousta lidí na skútrech jezdí i proto, že je to prostě baví, nebo za nějakou aktivitou – za sportem nebo na pivo s kamarády. „V době pandemie pak  BeRider slouží i jako prostředek k ‚social distancing‘,“ dodává David Beška.

‍

…slouží především rezidentům

BeRider je služba stavěná primárně pro občany města. „Služba jako BeRider musí vždy fungovat tak, aby městské části pomáhala a vzájemně s ní spolupracovala,“ popisuje Jan Charouz cestu k ideálnímu stavu, kdy budou skútry maximálně dostupné a zároveň budou minimálně překážet těm, kteří je nevyužívají. Pomalu tak vznikají parkovací spoty na různých „hluchých místech“, které pak nezabírají prostor autům, ale jsou určena pouze pro sdílenou službu.  

To jsou hlavní trendy, nebo lépe řečeno potřeby, které mikromobilita pomáhá naplňovat a uskutečňovat. V podcastu toho ale David s Honzou říkají mnohem víc: Co jsou „parkovací stíny“ a jak se dají využít pro mikromobilitu? Proč mladí už tolik netouží po řidičáku, a jako mají představu o svobodě? Proč musejí být městští zastupitelé zároveň i odvážní vizionáři? Nastínili i ambice samotného BeRideru – na čem závisí úspěch služby a může pokukovat třeba po úspěchu Uberu?

Nasaďte sluchátka a nechte se provést problematikou mikromobility přímo od těch nejzasvěcenějších insiderů! www.simplycleverpodcast.cz

‍