Eliška Junková: Předjela manžela i tehdejší elitu
Na počátku slávy motorsportu bylo jen málo žen, které vůbec vlastnily řidičský průkaz. I Eliška Junková, tehdy ještě Pospíšilová, zkoušku skládala potají, aby udělala dojem na svého budoucího muže. S Čeňkem Junkem se poznala na autosalonu v Paříži. Po svatbě začala závodit nejprve s manželem jako spolujezdkyně, roku 1924 už usedla za volant sama. Junkovi ve vozech Bugatti sbírali věnce na většině československých závodů a úspěch měli i v zahraničí. Ve 20. letech byla Junková nejrychlejší ženou světa a jako jediná žena v historii se dokázala vyrovnat nejlepším mužským jezdcům soutěže Grand Prix.
Jako první žena vyhrála absolutní klasifikaci mezinárodního závodu, v němž porazila i svého manžela. Mimo jiné zvítězila na proslulém Nürburgringu, obsadila druhé místo v tehdy druhém nejnáročnějším závodu na švýcarský průsmyk Klausenpass a páté místo na nejtěžším závodě Targa Florio. Závodní kariéru ukončila roku 1928, kdy při závodě zahynul její manžel. Na motorsport ale nezanevřela – stála u zrodu závodů na Masarykově okruhu, spolupracovala na vývoji pneumatik Baťa a v 60. létech psala sloupky do časopisu Za volantem, díky nimž vznikl za podpory čtenářek První český ženský automotoklub.
Sabine Schmitz: Na Nürburgringu (jako) doma
Sabine Schmitz patří nepochybně mezi nejznámější automobilové závodnice poslední doby. Narodila se nedaleko německého okruhu Nürburgring, na kterém doslova vyrostla – za volantem závodních vozů BMW a Porsche. Jako dosud jediná žena zde zvítězila v 24hodinovém závodě a nejnebezpečnější okruh světa se stal dějištěm hned dvou jejích exhibic v rámci pořadu Top Gear – poprvé zde porazila Jeremyho Clarksona v dieselovém Jaguaru S-Type a podruhé obkroužila zdejších necelých 21 km s dodávkou Ford Transit v úctyhodném čase 10:08.
Po roce 2016 byla na čas i moderátorkou kultovního britského pořadu a břitkou komentátorkou německých přenosů z oblasti motorsportu. V roce 2018 stanovila nový rekord pro nejrychlejší sedmimístné SUV na severní smyčce Nürburgringu s vozem Škoda Kodiaq RS. V „civilu“ má ale Sabine profesi, ve které je naopak předností dát si na čas: Vystudovala hotelnictví a je sommeliérkou. Provozuje restauraci Pistenklause v rámci rodinného Hotelu am Tiergarten v těsné blízkosti Nürburgringu.
Maria Costello: Rekordmanka a „matka“ motorkářek
Tato Britka je patrně nejznámější motocyklovou závodnicí vůbec. Je zapsána v Guinessově knize rekordů jako nejrychlejší žena prestižního závodu Isle of Man TT, který prosvištěla průměrnou rychlostí 183 km/h. Stala se také první ženou v historii, která ve smíšeném závodu na ostrově Man stanula na pódiu. Za své úspěchy získala jako jediná žena v oblasti motorsportu titul MBE (třetí nejvyšší britské vyznamenání, udělované královnou).
Její pravidelná pódiová umístění byla vykoupena (zatím) 24 zlomeninami. Pokaždé se ale na okruh vrátila. Kromě závodění působila také jako dublérka pro oscarovou herečku Reese Witherspoon a jako novinářka na volné noze přispívá do britských motorkářských magazínů. Aktivně podporuje stejně založené ženy a dává jim možnost vyniknout a posunout se dál díky Woman on a Motorcycle, komunity, kterou sama založila a v rámci níž začala pořádat čistě dámské okruhové podniky, které dnes čítají kolem 70 účastnic.
Lella Lombardi: Kdo naváže na rychlou Italku v F1?
Úplně první ženou na okruzích Formule 1 byla Italka Maria Theresa de Filippis a první a zajím jedinou ženou, která zde dokázala bodovat, byla její krajanka Lella Lombardi. V 70. létech se umístila v top 6 na světovém šampionátu F1 a odvezla si půl bodu ze zkráceného závodu Velké ceny Španělska. Kromě formule si zajela i prestižní podnik 24 hodin Les Mans, kde roku 1976 dojela ve svém Porsche Carrera jako devátá.
Pravidla závodů Formule 1 ženám nezakazují ani nijak nekomplikují účast. Nároky nejprestižnějších závodů jsou ale většinou nad jejich fyzické síly a výdrž: Půldruhé hodiny vysoké fyzické zátěže, silného přetížení, točení volantem v extrémní rychlosti… to prostě muži zvládají díky fyzickým předpokladům lépe, i když žena může být technicky lepší řidička. Může na Lombardiovou vůbec ještě někdo navázat? Nakročeno má dnes britská pilotka Jamie Chadwick, která jako první žena zvítězila v podniku Formule 3 a běžně se pohybuje rychlostí 300 km/h. Aktuálně je vývojovou jezdkyní F1 stáje Williams.
Výše a rychleji: Amelia, Raymonde i Mélanie
Ženy ale umějí mířit ještě výš. Pilotka Amelia Earhart roku 1930 jako první žena přeletěla Atlantik při sólo letu v letounu Lockheed Vega. O šest let později naplánovala let kolem světa, při němž spolu se svým navigátorem Fredem Noonanem za záhadných okolností havarovala a patrně zahynula. Díky svým činům se ale stala nesmrtelnou, a to i v popkultuře – v životopisných filmech ji ztvárnily Diane Keaton a Hillary Swank a Joni Mitchell o ní složila píseň Amelia. Earhartová nicméně nebyla zdaleka první dámou, která získala pilotní licenci. Tou byla Raymonde de Laroche, která se roku 1909 stala vůbec první ženou „ve vzduchu“.
Odvážná Raymonde usedla do jednomístného stroje svého kamaráda a výrobce letadel Charlese Voisina a uletěla hned napoprvé 270 metrů (samozřejmě bez jeho dovolení). Bezradný Voisin zůstal na zemi a nakonec musel uznat, že stroj ovládla s ledovým klidem. Létání ji uchvátilo a stala se první ženou, která v tomto sportu posbírala několik cen. A jak to vypadá se závodním létáním dnes? Nápor na fyzičku v tomto nejrychlejším motorsportu opět straní spíše mužům. Najdeme ale výjimky, které se dokážou řítit rychlostí 400 km/h v prestižní sérii Red Bull Air Race. Jako jediná žena zde závodí Mélanie Astles, která se v roce 2019 stala první ženskou vítězkou britského šampionátu v akrobatickém létání a je i pětinásobnou mistryní Francie.
Vypadá to, že o ženách v motorsportu ještě uslyšíme. Cest, jak se dostat mezi nejlepší, nabízí dnešní svět více než kdykoli předtím: Ať už to je výhradně dámský seriál závodů monopostů W-Series, nebo asociace jako Women in Motorsport, které nadějným dámám za volantem umožňují vyniknout, nabrat zkušenosti a dostat se snadněji mezi nejlepší.